Falco
Život a dílo
Hans Hölzel se narodil 19. února 1957 ve Vídni – Margareten jako jediné z trojčat, které přežilo komplikovaný porod. Jeho matka Maria Hölzelová byla v té době zaměstnána v Městských prádelnách, otec Alois Hölzel byl nekvalifikovaným dělníkem.
Rodiče si velmi brzy všimli hudebního talentu Hanse. Na jeho čtvrté narozeniny mu koupili klavír a zapsali jej na hodiny hudby k Dr. Marii Bodemové, která brzy potvrdila domněnku rodičů. Nedlouho poté profesor vídeňské akademie nazval Hanse „malým Mozartem“. V roce 1962 dostal Hans od své babičky gramofon, oblíbenými zpěváky byli pro něj Cliff Richard, Elvis Presley a také skupina Beatles. V roce 1963 začal Hans Hölzel chodit do základní katolické školy Schule für Piaristen, kde již v prosinci vystoupil při sváteční slavnosti poprvé veřejně. Byla to skladba „Na krásném modrém Dunaji“. Jako přídavek hrál Vídeňskou krev, kterou o mnoho let později uvedl jako titul jedné ze svých písní a zilustroval ji videoklipem, označovaným za „krvavý“. Od roku 1967 navštěvoval vídeňské reálné gymnásium – Rainer Gymnasium.
Začátky
V roce 1968 odešel Hansův otec Alois Hölzel od rodiny a od té doby Hanse vychovávaly jen dvě ženy – maminka a babička a spolu s nimi sousedka, kterou měl Hans velmi rád a nazýval ji „Schlintzi”. Ve věku 16 let Johann Hölzel opustil školu. Při výkonu vojenské služby se naučil hrát na baskytaru. Nějakou dobu se pak živil různými způsoby, také si koupil svoji první basovou kytaru a jako baskytarista začal vystupovat se skupinou Umspannwerk. Mimo to více než tři semestry navštěvoval Vídeňskou jazzovou konzervatoř.
Umělecké jméno
V té době se také přejmenoval na Falco. Bylo to na počest východoněmeckého skokana na lyžích Falko Weisspfloga, jehož viděl v pořadu Turné čtyř můstků – Vier-Chancen-Tournée. Písmeno „k“ změnil ve jméně na „c“ proto, aby bylo světově přístupné a atraktivnější. Nedlouho poté pozval Dr. Stefan Weber, lídr kultovního anarchistického rockového divadla Drahdiwaberl, ke spolupráci několik hudebníků z Hallucination Company a mezi nimi i Falca.
V roce 1979 Falco nahrál svůj první sólo singl Chance To Dance, který se však dočkal svého vydání až 9 let po jeho smrti, a to pod titulem Falco's 1. – Chance To Dance/Summer. Jeho prvním krokem k úspěchu byla píseň Ganz Wien v anglické verzi That Scene, k níž složil text i hudbu. Byla to satira na jev narkomanie. Tato píseň byla zpočátku hrána jako znělka na koncertech Drahdiwaberl, ale již v roce 1980 se stala hitem.
Průlom – Falco na mezinárodní hudební scéně (1981–1984)
Falco se svojí manažerkou Claudií A. Wohlfrommovou (1997)
Falco tak přilákal pozornost Markuse Spiegela, tehdejšího ředitele vydavatelství GIG Records, který s ním podepsal smlouvu jako se sólistou a představil jej skladateli Robertu Pongerovi. Spolupráce Falca s Robertem Pongerem měla nejprve úspěch se singlem Der Kommissar, který se stal hitem Neue Deutsche Welle a v nákladu 7 milionů exemplářů obletěl svět.
Dalším velkým úspěchem bylo v roce 1982 Falcovo první album Einzelhaft, které udělalo z 25letého umělce mezinárodní hvězdu a milionáře. Bohužel pro tak příliš citlivého umělce, jakým byl Falco, znamenal tak náhlý úspěch především stres a obavy, že se mu znovu nepodaří dosáhnout vytčeného cíle a on rychle upadne v zapomnění. V té době začaly jeho první problémy s alkoholem.
Tyto obavy se potvrdily při vydání dalšího alba Junge Römer – v porovnání s předchozím nebylo zdaleka tak úspěšné, přesto je obecně považováno za kultovní. Toto album, jehož producentem byl rovněž Robert Ponger, bylo vydáno v roce 1984 a v Německu se prodalo 120 000 nosičů. V Rakousku dostal Falco Zlatou desku (Goldene Platte) za počet prodaných nosičů.V roce 1984 Falco také nazpíval s TV-hvězdou Désirée Nosbusch duet pod názvem Kann es Liebe sein? s cílem zvýšit počet prodaných desek. Tato píseň byla také součástí alba Junge Römer (9. track), avšak zde ji Falco zpívá sám.
Historickou událostí v německy zpívaném popu pak byla pro televizi zfilmovaná kompletní verze alba Junge Römer. Tato televizní videoshow nesla název Helden von Heute – Die Show a její některé části byly točeny mimo jiné i v Chelsea Hotel. Falco je označován za jednoho z prvních tvůrců v éře vzniku dnes tolik rozšířených videí.V roce 1985 ukončil Falco spolupráci s Robertem Pongerem a začal spolupracovat s producentským duem – bratry Bollandovými. Tehdejší popularita Formanova filmu Amadeus byla Falcovi inspirací k napsání písně ukazující postavu Mozarta z úplně nového pohledu. Hudbu zkomponovali Rob a Ferdi Bollandovi – a byla to trefa do černého. Píseň Rock Me Amadeus okamžitě ovládla žebříčky hitparád v Rakousku a Německu, o něco později se stala také číslem jedna ve Velké Británii a v březnu 1986 se Falco jako první německy zpívající umělec probojoval na první místo americké hitparády.
Další singl z alba Falco 3 (1985) – „Vienna Calling” postoupil na 18. místo a celé album se dostalo na třetí místo amerických Charts. Dalším velkým úspěchem, i když už ne ve světovém měřítku, byla píseň „Jeanny” – ta byla v té době bojkotována radiostanicemi a televizními kanály kvůli propagaci násilí a stala se v roce 1986 v Německu největším skandálem roku, avšak také největším hitem toho roku.
Koncerty a turné
25. května 1985 Falco pořádá svůj první významnější koncert. Je to ve Vídni na Radničním náměstí (Rathausplatz) při vídeňských slavnostech Festwochen. Na podzim roku 1985 startuje pak svoje první velké turné a Wiener Stadthalle je 31. října 1985 vyprodaná do posledního místa.
Koncem roku 1987 nazpíval Falco společně s Brigitte Nielsen singl Body next to body, avšak tento společný počin neskončil uměleckým úspěchem, ale pouze krátkodobým flirtem mezi Falcem a Brigitte Nielsen.
Také další album Wiener Blut, na jehož vydání spolupracovalo duo producentů Mende/de Rouge a bratři Bollandové, nevzbudilo patřičný zájem. Bylo zrušeno koncertní turné Falca, plánované na rok 1988. K této sérii neúspěchů se přiřadil ještě velmi tichý sňatek Falca s Isabellou Vitkovic v Las Vegas, o němž nevěděla ani Falcova matka. Falco se sice nechal slyšet, že to udělal pro dobro dítěte, ale byl to krok nepřirozený, a Falco a Isabella se již po 309 dnech manželství po oboustranné dohodě rozvedli.
V roce 1990 Falco, opět společně s Robertem Pongerem, vydavatelem prvních dvou alb, vydává album Data de groove které kromě toho (nebo právě proto), že bylo značně novátorské, bylo absolutním propadákem.
Comebacu
Teprve album Nachtflug vydané v roce 1992 bylo oceněno, avšak jeho úspěch se nemohl rovnat úspěchu předchozích alb. Byl to ale návrat ve skutečně dobrém stylu. Singl Titanic se pak udržel po 18 týdnů v rakouské hitparádě. Falco se poprvé po šesti letech vydal na koncertní turné a 27. června 1993 vystoupil ve Vídni na Donauinsel (obchodní centrum na ostrůvku na Dunaji) před 100.000 diváky. Byl to nejlepší koncert v jeho kariéře. V témže roce se také dozvěděl, že není biologickým otcem Kathariny Biancy.
Nový umělecký pseudonym, změna styluV roce 1995 se Falco pod pseudonymem T>>MA opět vrátil na špici hitparád singlem Mutter der Mann mit dem Koks ist da, laděným ve stylu techno.
K jeho novým projektům patřil i projekt, který již umělec nestačil dokončit, a na jehož základě již neměl dále vystupovat jako živá osoba, ale v kybernetické podobě. Z této doby se dochovala série snímků pořízených pro tento projekt.
V roce 1995 také působil ve Vídeňské škole poezie – Schule für Dichtung, v jejímž vedení stojí umělecký ředitel Christian Ide Hintze. Posledním singlem, vydaným za jeho života, byl singl Naked v roce 1996, jehož vydavatelem byl Thorsten Börger.
Dominikánská republika
Na jaře roku 1996 se Falco přestěhoval do Dominikánské republiky, kde bydlel ve vile v Hazienda Resort v městečku Puerto Plata. Téměř dva roky pracoval na svém novém albu, které mělo pracovní název Egoisten. Připravoval svůj návrat na evropskou hudební scénu, rovněž v Dominikánské republice budoval nové nahrávací studio. K jeho novým plánovaným projektům patřila i výše zmíněná kybernetická podoba.
Falcův hrob na vídeňském hřbitově Zentralfriedhof.
Falco, který byl neustále nespokojený s finálními nahrávkami písní, je stále měnil a vylepšoval, takže nikdy nebude známo, zdali album Out of the dark (into the light), jak bylo toto album nakonec pojmenováno, mělo vypadat tak, jak vypadá. Falco totiž dne 6. února 1998 zahynul při automobilové nehodě. Přibližně v 16.40 hod. do jeho auta narazil výletní autobus (řidič jel nepřiměřenou rychlostí a strávil za to 3 roky ve vězení) na silnici v Puerto Plata. Byl jedinou obětí této nehody.
Posmrtně vydané dílo
Album Out of the dark bylo vydáno měsíc po smrti umělce (27. února 1998) a pilotní píseň, pojednávající ironicky právě o životě a smrti a sugerující myšlenku Falca na smrt, okamžitě začala útočit na čelní místa hitparád. Text a obsah písně, který byl však ne zcela správně pochopen veřejností, způsobil mylně všeobecně přijatý názor o umělcově sebevraždě.
Falco ve filmu
Život Falca byl natolik zajímavý, že se ho rozhodl rakouský režisér Thomas Roth zfilmovat. Tento téměř dvě hodiny trvající film, se objevil v kinech během roku 2008, k příležitosti 10 let od Falcova úmrtí. Tento životopisný film se jmenuje Falco - Verdammt, wir leben noch!
V roce 1999 vydali bratři Bollandové singl Bolland&Bolland feat. Alida – Tribute to Falco, který je epitafem pro tohoto umělce.
V roce 2000 představil Theater des Westens z Berlína muzikál s názvem Falco meets Amadeus, který je hrán dodnes, a je fantazií vyprávějící o životě Falca ilustrovanou jeho písněmi.
Na počest zpěváka byl v roce 2000 hrán ve vídeňském divadle Ronacher divadelní kus nazvany F@lco – a cyber show, v němž působila řada umělcových přátel z vídeňské umělecké scény.Návaznost na tvorbu a samotnou osobnost Falca, který se svého času sám rád nazýval kmotrem bílého rapu, je mimo jiné možno najít v písni „Mope“ z roku 2000 skupiny Bloodhound Gang (zpěv Laura Branigan) a také ve skladbě "NDW2005" z roku 2005 německého rapera, který vystupuje pod pseudonymem Fler.
I mnoho let po své smrti dává o sobě Falco vědět. Se svým DVD-albem Hoch wie nie byl nominován na cenu Amadeus-Awards v kategorii nejlepší hudba na DVD. Již v roce 2005 zvítězil v této kategorii se svým DVD Donauinsel L.I.V.E.
Ceny a vyznamenání udělené za života
Goldene Europa
1982 Künstler des Jahres – umělec roku
1986 Künstler des Jahres – umělec roku
Bravo Otto
1985 1. místo
1986 1. místo
eny a vyznamenání udělené posmrtně Echo
1999 Ocenění za celoživotní dílo
Amadeus Austrian Music Award
2000 ocenění za životní dílo a ocenění jako národní pop/rockový umělec
2005 Musik-DVD des Jahres – cena za nejlepší DVD roku – za DVD „Live Donauinsel + Stadthalle Wien“
2007 Musik DVD des Jahres – cena za nejlepší DVD roku – za DVD „Hoch wie nie“
Diskografie
Podrobnější informace naleznete v článku Diskografie Falca.
Alba vydaná za života zpěváka
1981: Einzelhaft
1984: Junge Römer
1985: Falco 3
1986: Emotional
1988: Wiener Blut
1990: Data de Groove
1991: The Remix Hit Collection
1992: Nachtflug
1996: Greatests Hits, Vol.1
1996: Greatests Hits, Vol.2